Prý jsem přišel z velké dálky. Nikdo to ale neví jistě. Ani já ne. Příliš dlouho jsem spal ve starém zaprášeném kufru, který kdosi zapomněl ve skladu. Až jednoho rána mě probudil portýr (takový zvědavý klučina), který kufr otevřel a podíval se dovnitř. To byl můj první kamarád ve Vienna House. Užili jsme si spolu tolik legrace! Dnes pracuje jako manažer hotelu a na mě už nemá tolik času. Proto hledám nové parťáky, se kterými bych se mohl zabavit.

Umím trochu kouzlit. Když chci, můžu být neviditelný. A když mám masku neviditelnosti, dokážu číst lidem myšlenky, takže vím, koho bych mohl pozlobit. Někdo se tu přece o srandu musí postarat, nemám pravdu? Nejšťastnější ale jsem, když můžu rozbalit svoji létací kombinézu a prohánět se chodbami, mezi pokoji nebo mezi městy a hledat vzrušení a trochu té zlomyslnosti.

Ve Vienna House jsem jako doma. Proto jsem se rozhodl, že se tu usídlím natrvalo. Snídávám ve Vienna House Amber Baltic, kde mají ty nejlahodnější rohlíčky a úžasný výhled na moře. Při hrách mě zas najdete v Magic Circus Hotel v pařížském Disneylandu nebo v Legolandu v Günzburgu. A když dostanu skutečný hlad, vezmu to do Berlína, kde kuchařský učeň Hubert vaří špagety přesně tak, jak je mám nejraději: zalité mořem rajčatové omáčky!

Můžeš mě zahlédnout, jak se proháním chodbami nebo se najednou objevím vedle tebe v restauraci… To když si zrovna sundám  masku neviditelnosti. Možná tě najednou vyleká hlasitý zvuk, nezvyklé rachocení nebo škodolibý smích. Zas někdo upustil talíře? Nebo je to moje práce? Společně si užijeme spoustu srandy! Až za mnou přijedeš na návštěvu do Vienna House, bude na tebe čekat malé překvapení. Tak brzy na viděnou!